Podivné prázdniny

Minulé prázniny byli opravdu zajímavé, co se týče ,,úrody" kluků. Takovým podnadpisem těchto 60 dní by mohlo být: ,,Kdo mě dřív zbalí z mého oklí" nebo ,,Kluci co se mi dřív líbili a nyní o mě všichni jeví zájem"

Začalo to někdy ze začátku prázdnin, kdy jsme šli se školou na film Lidice. Potkala jsme tam Tomáše 2, kterého jsem neviděla asi 5 let. Jen jsme se pozdravili. Pak jsme si začali psát na FB. Ano a je tu zase kouzelný Facebook. Tak jsme spolu několikrát šli ven, nevím zda se tomu dá říct rande. Bylo to fajn. On byl fajn a já? Já měla komplex z toho, že se neustále procházíme kolem baráku mého bývalého Tomáše 1. Celkem logické bylo modlit se, ať ho nepotkam. Ani nevím proč, ale nechal mě a ani se mi nezval. Jak zbabělé.

Pozor, ale příběh nekončí ani né 2 dny na to, mi psal jinej kámoš, že by jsme mohli jít ven. Moc se mi nechtělo, takže jsem ani na to pivo nešla. 

Vrcholem toho bylo, že se mi ozval kluk, který mi připomínal Tomáše 1 a jmenoval se Tomáš 3. Taková ironie s těmi jmény. No tak  tímto týpkem mi to vyšlo na delší dobu. Takže můžu být konečně spokojená.

Největší vtip přišel ve chvíli, kdy jsme zjistila, že bydlí na proti Tomášovi 1. Ještě bych měla zmínit, že všichni Tomášové bydleli v mém  blízkém okolí. Podivná schoda náhod. Dnaska doufám, že příští přítel nebude z mého okolí a nebude se jmenovat Tomáš, protože tomu by už nikdo neuvěřil.

Reality show v České republice

Člověk si řekne: ,,A reality show, toková blbost, co to zas vymysleli? Kdo se na to může dívat?" No přece já! Tady máte pár dobrých důvodů proč sledovat realyty show.

Jeden z hlavních důvodů, proč sledovat reality show je ten, že nic lepšího nevysílají. Spousta lidí ovšem neví jakým způsobem toto sledovat. Dokonce Vám i poradím vhodnou záminku pro společnost.

Hotel Paradise

Televize: Prima Love (pondělí až pátek) a Prima Family (Noc v ráji, pátek večer)

Proč tuto reality show sledovat? Proč  nesledovat bandu hezkých lidí, jak nic nedělají. Nic nedělání jim leze na mozek, tak vymýšlejí (ne)vtipnou zábavu, podle toho z jakého úhlu pohledu se na to podíváte.

O co jde? Tuto hru jsem moc nepochopila. heslo zní: Pokud si nenajdeš partnera, opouštíš ráj. Občas, pravudla změní, už asi třikrát, takže nějaká holka si vylosuje poslední pozici a vyhodí, kterou chce. Ještě předtím to bylo, že si kluk mohl vybrat, což dávalo smysl. Problémem je, že nevíte, kdy hra skončí, neustále do ní přicházejí lidi a odcházejí.

Záminka pro společnost: Nejlepší záminkou je asi sociologický výzkum. Je zajímavé sledovat jak se chovají různé typy osobností. Jak manipulovat s lidmi. Jak se snažit manipulovat, ale nikdy to nevyjde. Najde se mnoho dobrých a zajímavých důvodů. Je dobře vědět, jak si svámi kluk nebo holak může hrát a mít vás jako loutku. Nebo jen sledovat lidi, kterým vše nedojde.

Farmář hledá ženu

Televize: Prima Family

Série: 3

Proč tuto reality show sledovat? Dobrá otázka, druhá série byla zábavná díky jednomu farmáři, který byl totálně mimo společnost. Myslím, že na tohoto farmáře nikdy nezapomenu. Přijel do města k ženě, kterou si vybral a při pohledu na topinkovač řekl: ,,Co to tu máš za modernost?" I tak někteří lidé žijí.

O co jde? Farmář si hledá ženu. Spíš bych to nazvala jak si žena užene farmáře. Nic proti farmářům, ale ve druhé sérii měly dost přehnané nároky na ženy. Někteří si hledají partnerku, jiní pomocnou sílu na farmu. Ve třetí sérii si proto dali pozor na to, aby tam byli farmáři hledající ženu.

Farmář si tedy vybere několik kandidátek a snimi se sblíží. Pak si postupně vybere asi 4 ženy, které k němu přijedou na farmu a tam je seznamuje se životem. Nakonec ho žena seznámí se svým prostředím.

Záminka pro spoležnost: Jednoznačně rozšíření znalostí o lidech, kteří milují zvířata a přírodu. Zjistíte kdo se jak má a že jste na tom třeba i lépe nebo kam se můžete vypracovat těžkou prací.

Farma

Televize: Nova

Proč sledovat tuto reality show? Myslím, že je velice zajímavé sledovat, mnoho typů lidí, kteří jsou zavřeni na farmě daleko od lidí. V prvním díle mě zaujal vousatý starší chlap s velkými brýlemi. Takový typ, lidí co jednou potkáte a rádi rozhodně nebudete. Chlerik, který když není po jeho, nebo nesouhlasíte s jeho názorem, tak jste jeho ,,nepřítel". Takže už je kvůli tomuhle pánovi je to dobré sledovat.

O co jde? Co jsem tak pochopila, musí žít na farmě, kde mají jen nástroje a vše si musí vypěstovat a udělat od potelí přes kadibudku a jídlo. Každý týden je vybrán farmář týdně, ketrý vše řídí a "poroučí" všem.

Záminka pro společnost: Sociologický průzkum, sledování chování lidí v krizových situacích. Rozhodně poznáte různé typy lidí.

Král zeleniny

Chřest s anglickou slaninou

V poslední době všichni prosazují chřest. Chřest tady, chřest támhle, chřest , chřest a zase chřest. Zapnu televizi - chřest.  Tak jsem se dozvěděla, že před druhou světovou válkou jsme byli chřestařskou velmocí. Pak, že vás televize nic nenaučí. V časopise Apetit byl nazván králem zeleniny.

Dnes jsem šla nakupovat s kamarádkou. Šla jsem do zeleniny. Jak to tak bývá, záměr byl nakoupit něco jiného, co jsem stejně nekoupila. Takže  jsem šla kolem cibule a česneku, mezi kterými se na mě smál zelený chřest. Dlouhou dobu jsem uvažovala nad koupí chřestu, jenže vždy měli staré nebo moc tlusté. Tentokrát jsem narazila na čerstvý a tenký,  tak jsem koupila anglickou slaninu. Byla jsem rozhodnutá ten chřest udělat.

Syrový chřest chutná jako hrášek a zelené fazolky v jednom. Chutná celkem dobře syrový v salátě nebo udělaný na másle.

Zajímavé bylo, že jsem nikde na netu nenašla jak dlouho se má chřest vařit. Všude píší krátkou dobu. První várka smažená na másle dopada podprůměrně.  Nejlépe dopadl tento postup:

Část I.

• Chřest (oloupeme 1/3 nebo spodek, pokud je býlý 2/3
• Chřest svážeme,, aby se nepolámal
• Do vroucí osolené vody s kapkou citrónu vložíme svazek omytého chřestu
• Vaříme jej do té doby než pustí nažloutlou barvu do vody

Část II.

• Uvařený chřest obalíme plátkem slaniny (3 stonky tenkého)
• Položíme na rozpálenou pánvičku bez s tuku (másla)!!!

• 

  Chřest s ang. slaninou a míchanými vejci

  Slaninový závin opečte ze všech stran.
• Můžete podávat s masem nebo míchanými vejci

Tento recet je vlastně zkloubením dvou, pro začátečníka je asi nejjednoduší při odhadu v propečení.

The Big Bang Theory a Glee

Mám mnoho oblíbených seriálů. Některé mam oblíbené jen kvůli hercům, jiné kvůli příbehu. Tady jsou dva seriály, které neodložím za žádných okolností.

1The Big Bang Theory (Teorie velkého třesku)

Tento seriál jsme objevila před dvěma roky. Dodnes ho miluju. Koukám se na něj za každých okolností, ať je učení nebo neni. Dvacet minut si na tuhle bandu inteligentních podivínů vždy najdu. Myslím, že tento seriál ani nemusím představovat, po tom co jej začali vysílat na Prima COOL. Větší kouzlo tento seriál má v originále, ať si každý říká, co chce.

Kdo je mím oblíbencem? To přesně nemůžu říct, na každém mám ráda něco. Zvláště určité scénky.  Začněme největším géniem Sheldon Cooper [Šeldn Kůpr], který je sice dospělý muž a velký génius, ale chová se jak malé dítě. Nechápe sarkazmus a ostatní nechápou jeho (ne)vtipné vtipy, které zakončí slovem ,,Buzzinga". V posledních 2 sériích má svou ,,přítelkyni" Amy.

Seriál se stal zajímajímavější, když si konečně Howard našel také slečnu. Na Howardovi mě vždy pobaví jeho styl balení, který mu nikdy nevyjde, jeho světelný měč, příšerná postel a otřesné oblečení. Pomyslnou třešničkou na dortíčku je skutečnost, že stále bydlí se svou matkou, která je jen slyšet, ale  ne vidět.

Rajesh je sympatický mladík, který ovšem bez posilnění alkoholem se ženami nepromluví ani slovo. Jeho pití, ve snaze sbalit ženu, většinou skončí fiaskem. Občas se chová velice arogantně, miluje velkolepé věci. Nejvíce se to projeví v přítomnosti alkoholu v krvi, mluvením se ženami anebo hádky s Sheldonem.

Nakonec jsme s nechala náš páreček Leonarda a Penny. Ti za posledních 5 sérií byly několikrát spolu. V posledné sérii, se na  ně rižie, tolik nezaměšovala.

Glee

Tento seriál zachycuje život loserů [lůzrů] na americké střední škole. Docela mě překvapila postava Rachel. Vypadá jako ta populární namyšlená dívka, kterou všichni milují. Jediné co z mého odhadu byla skutečnost o namyšlenosti. Nikdo jí kvůli tomu nemá rád. Což se změní až v druhé sérii. Dost mě překvapilo, že se Kurt přizná ke své orientaci. Později se i přizná Santana ke své orientaci a Brittany je bisexuálka. 

Tento seríál se mi líbí především kvůli zpracování písniček slavných hitů. Ne jen těch nových, ale i starých. Můžete slyšet Madonu, Britny Spearse nebo třeba Lady Gagu.

Mou nejoblíbenější postavou je Sue, která za žádných okolností nezklame. Vždy je ta tvrdá mrcha, která je schopná všeho. Už jen proto by jste se na seriál měli podívat.

Pštrosí farma

Už jste viděli někdy živého pštrosa? Pokud ne, můžete si zajet do Ústeckého kraje a podívat se na ně. na pštrosí farmě jsem byla nedávno. Překvapilo mě, jak jsou pštrosi obrovští a krásní.

Už dlouho jsme se chtěli jet podívat na pštrsí farmu. Začalo to tím, že jsme jednoho dne zabrousili do obchůdku v Roudnici nad Labem, kde prodávali pštrosí maso. Tak jsme ho zakoupili. moc nám zachutnalo. jeho chuť je něco mezi hovězím a kuřecím. Jeho barva je přesně jako hovězí, ale na pánvi je rychle jako kuřecí maso nebo ryba. Po několika letech uvažování, jsme konečně zvedli "kotvy" a vyrazili na sobotní výlet.

Po areálu, po domluvě, se můžete pohybovat volně. Na farmě, kromě pštrosů, můžete vidět i slepice, kohouta, husy, perličky, krocana, kozy a ovce. Samotní pštrosi jsou o kus dál. K ohradám vede polní cesta. K pštrosům se můžete přiblížit hodně blízko. Jakmile uvidí člověka, hned k němu běží, takže pštrosa můžete vidět i z metrové vzdálenosti. Nepodoručuji se k nim moc přibližovat, neboť by vás mohli klovnout a to zdřejmě pěkně bolí. Přece jen je to přes 2 metry vysoký pták.

Dle slov mé sestry, pštros vypadá jak ,,obří prachovka", pokud budete mít dostatek štěstí, možná na zemi před ohradou oběvíte nějaké to brko, na které si budete moci sáhnout. V ohradách mají velké pštrosy, většinou samce a dvě damice. Naše skupinka výletníků se shodla na tom, že ti čení budou samci a hnědé samice.

myslím, že pokud jedete na pštrosí farmu, měli by jste si z ní i něco odvézt, třeba nějaký ten flák masa, které není kalorické nebo vejce, které je tak pro 8-10 osob. Což vám umožní udělat snídani s přáteli.

Pokud máte také zájem se podívat na pštrosí farmu a koupit si nějaký výrobek, maso či vejce, potřebné informce naleznete na http://www.pstrosifarma.cz/

Učení aneb jak to opravdu je

Samozdřejmě se každý student učí na přijímačky, v mém případě matematika. Učím se jí tak půl roku. Člověk by si řekl, že už toho budu umět spoustu. Do přijímaček mi zbývá 6 dní a víte co umim? Nic, nejvíc jsem se toho naučila asi za poslední týdem a čim blíže jsou přijímačky, tím se mi do hlavy vejde víc. Vše toto vyvrcholí na přijímačkách, kde ze sebe vydám maximum a pak bum a nic, nedam ani ránu.

Jak to tedy chodí? Jednoduše. začnete  se učit na maturitu. Po maturitě vše zapomenete a učíte se to znovu. Po přijímačkách, zas vše zapomenete a učíte se to na další přijímačky znovu.

Ono ne, že by to nemělo smysl se učit. Musím podotknout, že jsem se učila pokaždé matiku trochu jinak. Jinak vypůadá nižší maturita z matematiky, jinak přijímačky na ČVUT FIT a úplně jinak přijímačky na ČVUT FSV. Takže nakonec, to co jste neuměli za 4 roky na gymplu se naučíte za 3 měsíce.

Kouzlo Facebooku

Před čtyřmi lety jsme si založila facebook účet. Tehdy to vypadalo nevině, protože FB byl v České republice teprve v plenkách. Když se začal rozrůstat můj okruh přátel, poznávala jsme různé výhody FB. Sdílení fotek, označování, přátelé, informace a fotky všech potenciálních kluků. No neberte to! Naoplátku zas vy, musíte "dodávat" vaše fotky, Like za Like a různé jiné skopičiny, aby si vás v tom množství přátel někdo všiml.

V poslední době FB funguje jako nový virtuální svět, ve kterém ví všichni všechno. Pokud si neumíte pořádně zabezpečit váš účet, což většina lidí neudělá, fungujete jako (ne)dobrovolný zdroj informací.

Čím víc přátel máte, tím jste více vtaženi do světa, kde píšete, kde jste, co děláte, co jste si koupili a bůh ví co ještě. Člověk, který nemá FB, si řekne: "Bože, co je to za nápad, dávat dobrovolně informace na internet?". Odpověď je vskutku jednoduchá. Za každý zajímavý příspěvek můžete získat like. Což vás potěší a motivuje vás to v psaní nevhodných příspěvků. Tím začíná začarovaný kruh. Jakmile dostanete jeden like, chcte další. problém je, že dostáváte jen like a nedostáváte unlike (palec dolů). Funguje to tak, jako když dítě je jen chváleno a za nevhodné věci není "trestáno". Tím se vytváří závislost na liku. Nedivím se, že mnoho lidí je na tomto závislých. V reálném světě by je nikdo nechvál, nebyli by ani zajímavý. Sami si položte otázku, co vše by jste udělali, pro větší oblíbenost? Proč nevyfotit nějakou hezkou fotku v parku? Ta oblíbenost tolik nestojí, jen jednu fotku v parku... nebo jednu fotku doma v plavkách?

Asi rok už s FB bojuji. Uvědomila jsem si to díky mé sestře, která mi řekla, že některé mé příspěvky jsou opravdu nevhodné. Když se ohlédnu připadám si jako blbec, psát na sociální síť o hádce s rodinou nebo jiných mých pocitech, není nejlepší nápad. Takže od teď píšu, takové ty příspěvky: Jdu tam a tam s ....,  párty byla skvělá, všechno nejlepší k narozeninám, mam maturitu a jiné všední informace, co moc neřeknou. Jen ty příspěvky, které informují dostatečně a zas moc neřeknou.

Po maturitě se vám zdá, že máte najednou spousty volného času. Co s ním? Hurá na www.facebook.com! Přemýšlela jsem co s tím. Nakonec jsem to vyřešila, spíše nevyřešila. Založila jsem si blog. Takže momentálně nahrazuji své FB příspěvky těmito článečky.

Tento článek měl být spíše zamyšlením, jak s námi FaceBook a naše  touha po oblíbenosti manipuluje. Doufám, že tento článek pomůže aspoň jednomu Facebookoholikovi [fejskukoholikovi].

Snad jen na závěr bych chtěla zmínt větu od mé kamarádky.

,,Vyspělost člověka se pozná podle četnosti statusů na Facebooku"

Jak (ne)jít oblečená pro maturitní vysvědčení

V životě bych si nemyslela, že se mi stane takové fó-pá. Začalo to tím, že jsme byli školou pozvání na slavnostní předání maturitního vysvědčení. Vzhledem k tmu, že to mělo být mimo školu, nepřemýšlela jsem, co si vezmu na sebe. Bylo mi už trapmné vzít si asi po 150 tu sukni, kterou jsem měla u všech maturit. Co tedy můj geniální mozek nevymyslel. Vezmu si na sebe šaty, co jsme si koupila a nebo tu novou bílou košili s kalhoty.

Ráno jsme vstala brzo. Se spolužákem jsem šla vyřídit nějaké věci po úřadech, pak jsem přišla domu a rozbolela mě hlava. Zbytek času až do odchodu pro maturitní vysvědčení spala a doufala, že to přestane. Hlava mě rozbolelal tak, že jsem nebyla schopna racionálně uvažovat. Nechápu jak se to stalo, bolest hlavy mi zastínila úsudek o tom co si vzít na sebe. Jak mě bolela hlava byla jsem líná se převlíknout z košile džínů. Nekoukla jsme se do zrcadla a frrr pryč. V hlavě jsem měla 2 myšlenky, první byla: "Asi mi vybuchne hlava." a druhá "Ať už je ta trapárna za mnou."

Sotva jsem vlezla do metra, potkala jsme třídní, která mi neřekla ani dobrý den. "Co to máš na sobě?" Vyhrkla na mě. "Doufám, že máš šaty na převlečení nebo ti půjčím svoje." Doplnila předchozí větu. Vylezla ze mě nějaká trapná výmluva.

Pak jsem přijela na sraz se spolužáky, kteří se na mě koukali nějak podivně. Až z Jakuba vypadlo něco, že se mam jet převléknout. Tak jsme se běžela převléct. Myslím, že i za 10 let Jakubovi budu děkovat, že mi řekl, že to vypadá hrozně. Měl pravdu.

Běžela jsme na metro a běžela domu. Doma jsem vzpomněla, že mám ve skříni černé šaty. Nakonec jsem vše stihla.

Rada na závěr. Nikdy nebuďte líní se převlíknout a podívat se na sebe do zrcadla.

Milovnice kávy

Miluji kávu a káva je mím koníčkem. Tedy narozdíl od většiny mých spolužáků, kteří tvrdí, že jsou na kávě závislý, poznám aspoň rozdíl mezi kávou a náhražkou. Spíš jsou "závislý" na vylouhovaných šlupkách kávy. O kvalitě kávy samozdřejmě nemají ani ponětí.

Moje spolužačka ona "milovnice kávy" - milovnice vylouhovaných šlupek. Tvrdí, že je na kávě závislá. Každou přestávku chodí do automatu na kafe za 9 Kč a pije "kávu". A tvrdí jak je to úžasné, že by bez ní nemohla žít, že jí hrozně nabudí. To mě vždy neuvěřitelně pobaví, neboť tato káva nemá s kávou snad nic společného. Jen kolem ní rychle přošla a to tím způsobem, že v ní je kofein. Přesto silně pochibuji, že v ní je kofein z kávy, osobně bych si typla, že je to syntetický kofein.

Jednoho dne si do školního bufetu pořídili kávomat Nespresso. Tak začali dělat alespoň lepší kávu. Myslím, že tak od 5 levelů výše než káva z automatu. Jednou jsem si jí koupila. Je pravda, že stála od 10 korun více a měla s kávou mnohem víc společného i když to nebylo ono. Milovnice kávy jí odemně ochutnala. Zaxichtila se a řekla: "Co je to za hnus?"

Smutné je, že jí víc chutná náhražka kávy než pravá káva.

Sestra mi vyprávěla něco podobného. Její spolužačka "milovnice a závislaška" na kávě, vypije asi litr za den. Kávu si překapává přes papírový filr. Do hrnku si vždy nalije tuto překapanou kávu a asi 3/4 litru mléka. Takže z toho vznikne kávové kakao.

Pro ty, kteří chtějí vědět něco více o kvalitě kávy v českých supermarketech je následující video.

Úvod

Jen pár slov o tom, co v této rubrice najdete. Obsahem by měly být humorné náhledy na mé "pobláznění" kluky, nepovedené balení a různé jiné propadáky podané sarkastickým způsobem. Upozorňuji vás, že tyto historky rozhodně nějsou přibarvené ani vymyšlené. Přeji příjemné počtení.

Deník zoufalce

Jak že ono zoufalství vypadá? Nejprve je to pocit čekání na výsledek přijímacího řízení, zda budete mít jistotu, že budete studentem. Pak náhle zjistíte, že tato skutečnost vám unikla. Ne o moc, ale v tomto měřítku o hodně. Chcíli doufáte a náhle řijde myšlenka, že je to ztracení. Tyto myšlenky se opakujín a prokládají se nejrůznějšími důkazy, které dabou myšlenku utvrdí. Nakonec z toho vznikne něco prapodivného, takže nevíte, netušíte, nepřevažuje ani jeden pocit. V jedné vteřině se chcete radovat a v druhé zas propadáte zoufalství. I takový může být žuivot po maturitě.

Po maturitě - kdo jsem?

Období po maturitě je něco jako období mezi devítkou a střední školou. Neříkáte: "má bývalá třída" a na otázku kam chodíte do školy, neumíte odpovědět, protože nejste studentem ani jedné školy. Narozdíl od přechodu z devítky na střední přechod ze střední na vejšku nebo nikam, je velice divný. Nevíte, jestli jste přijati a ukončené vzdělání již máte. Nepatříte do žádné skupiny. Nejste student střední školy ani vysoké.

Co vlastně,  jste? Tak na tuto otázku se pokusím postupně odpovídat. Doufám, tedy, že nakonec budu psát denník vysokoškoláka a ne pracujícího. To uvidíme jestli se dostanu na mou vysněnou čloku ČVUT. Podala jsem si přihlášku na FIT a FSV. Tak doufám, že dnešní test z matematiky o 20 otázkách za 90 minut jsem zvládla.

Jak tedy nazvat studenta-nestudenta?

Myslím, že pro tento stav by mělo být nějaké slovo, snad každý ho prožije, ale nikdo to neřeší. Kdo by řešil jen 5 měsíců období svého života, které zůstalo nepojmenováno. Pojďme se nad tím zamyslet. Student v tuto dobu rozhodně nejsem. Momentálně jsem tvrdě stující teenduager na přijímačky takže bychmohla být tvrtuger.  Také v tuto dobu mám již prázdniny, tak bych mohla být lenošící dospívající takže ledos. Mě osobně se nejvíc líbí pojmenování: student mající přestávku od studia a dofajcí, že studentem bude. I když je to zdlouhavé, takže od toho opustím a prostě budu říkat, že snad studentem ještě nějakou dobu budu.

Maturitní večírek aneb to se nepovedlo

Člověk by si myslel, že být po desáté hodině v pakrku s kapkou pití nebude problém do té doby, než se tam objeví policie v autě. A pár, nyní mých bývalých, spolužáků skončí v klepetech. Jedna má spolužačka se schovala do křoví a tak zůstala neobjevena, což je dobrobrá taktika do budoucnosti.
Myslím, že jsem velice ráda, že jsem dnes zůstsla doma a zítra nepřinesu omluvenku na přijímačky ve stylu: zatčena policií české republiky.
Jaké plyne poučení? Nepijte v parku po desáté hodině večer a když uvodíte policii skočte do nejbližšího křoví.

Vítejte

Dnes je premiéra. Nechci tento blog pojmou jako denník. No možná trochu jo. Spíše sem chci psát různé moje dojmy, zábavné příběhy, vše co mě napadne. Občas si tak přemýšlím a zdá se mi, že by mé myšlenky neměly uletět do ráje všech mylšenek, ale také zůstat někde zapsány.

Proč jsem si vybrala Googloe Blog aneb Google fanda
Myslím, že si vzpomínám, kdy jsem si oblíbila "strýčka Google". Je to tak 8 let, ještě na základní škole jsem vyhledávala obrázky a pak to přišlo - kouzlo jeho vyhledávání. Před čtyřmi lety přišel zlom s gmailem a různými aplikacemi přes jeden účet. Hurá konci nekonečného vymýšlení přezdívek. Proč nemít jen jeden účet a z něj spravovat vše? A nakonec jsem hledala aplikaci, ze které bych z mobilu mohla publikovat ony myšlenky, které mě napadají v metru, parku ńebo ve škole. Myslím, že tohle je třešnička na dortíku od vývojářů Google.

Přeji příjemné počtení
Stejky