Konečně vysokoškolákem

Už tři měsíce se těším na to jak budu vysokoškolákem. Půlku prázdnin jsem ovšem čekala, jestli jím opravdu budu. Někdy v červnu jsem dostala rozhodnutí o přijetí na Fsv, ani si neumíte představit mojí radost, když jsem zjistila, že se mi splnil sen studovat na ČVUT. 

Jak už jsem jednou podotkla, že nechápu jak jsem mohla udělat asi tak 3x těžší zkoušky na Fsv a neudělat ty jednoduché na Fit. 

Včera jsem jela na zápis. A samozřejmě, jsem se šla vyfotit teprve předevčírem.Naštěstí fotografie dopadla dobře. 

Na zápis jsem dorazila o půlhodiny dřív. Zatím co jsem studovala desku, kam mám jít, zaklepal mi na rameno Tomáš, kterého jsem potkala už na přijímačkách. Bylo hezké vidět známou tvář. Čekání uběhlo rychle. Po tom co "holky" otevřely přesně v 8:30 posluchárnu, jsme si sedli do druhé lavice (všem vřele doporučuji). Je pravda, že já už jsem byla dávno hotová, zatím co ostatní ještě seděli a čekali na potvrzení.

Vyplnila jsem si index, imatrikulační slib. Měla jsem velké štěstí, že vedle mě seděl, někdo do mi byl ochotný poradit, protože to už znal.

Z prvního dne jsme byla opravdu nadšená. vážně se do školy těšim. Možná vypadam jako blázen, ale dokonce už se doučuju deskriptivní geometrii. Tuhle školu hodlam brát od začátku velice zodpovědně. Má to i jiný důvod, než si udělat dobrou posvěst a dokončit školu. Nechápu jak je to možné, ale jak mile si nastavím laťku (kamkoliv), tak jí prostě držím. Celé čtyři roky na gymplu se můj průměr odchýlil maximálně o jednu desetinu ve srovnání s prvákem.

Konečně začínám kulturně žít!

Dlouhou dobu jsme se vyhýbala večírků doma. Říkala jsem si, že jistě mají svoje kouzlo, ale co bych tam dělala. Kdo by si mě všimnul? Tak to radši pojedu na chalupu! Pak jsem chodila jen na nějaké oslavy kamarádek, které mi byly blízké a samozřejmě na Gymlit párty. Myslím, že bych na ně nechodila nebýt mých starších spolužáků, kteří mě v prváku vzali s sebou.

Nedávno Verča, jedna z mých nejlepších kamarádek, začala bydlet v novém bytě. Byt sice nebyl zařízen a kolaudace proběhla beze mě, to nevadilo, protože potom přišlo něco báječného.

Verča v bytě měla jen matrace, gauč a takový ten pytel na sezení.  Což je podstatné.  Verča mě tento týden pozvala, abych u ní přespala. S čím jsem s radostí souhlasila, přece doma nebudu sama, když můžu být se svou kamarádkou!  Následně jsem se dozvěděla, že tam bude i Jakub, Jarda a Ondra 1.

První den jsem tam dotáhla mistrovy těstoviny, které skoro celé snědl Ondra a Jakub. Celý večer nás bavil Jakub svými příběhy a pak se to zvrtlo. Potom co se zhaslo a šlo se spát, můj mozek se rozzářil jak lampička a začala jsem ze sebe chrlit dvojsmysly. Samozřejmě to způsobilo jisté reakce. Vše podtrhl fakt, že jsme na dvou madracích leželi čtyři (Jakub,  já, Jarda, Verča) a padali jsme do mezery - „díry“ . Takže věta, že Jarda je v díře, vyzněla úplně jinak.

Druhý den přibyla Kája a ubyl Jakub. Nevím, koho to napadlo, že bude Stejky den a proto mam něco říkat. Snad, že mi vadilo to ticho. Pak nějakej chytrák vymyslel Stejky poradnu a ostatní se toho chytli. Celé to spočívalo v tom, že mi dávali otázky a já odpovídala. Ze začátku dotazy byly v pohodě. Pak se to zas zvrtlo a skončilo to jednou větou, kterou zde publikovat nebudu.

Třetí den se zas zapojil Jakub a převzal otěže hlavního baviče společnosti. Nechápu  jak se nám to mohlo už na potřetí povézt zas, ale skončili jsme u dvojsmyslů. Ten večer bylo fakt vedro a Verča mě přikryla péřovou peřinou. Jediné co se mohlo stát, že jsem byla celá mokrá. To jsem, ale neměla prohlašovat nahlas, prostě únava zapracovala. Jistě si dokážete představit, že všichni v tu ránu byli mrtvý smíchy.

Hezky jsme se bavili a hlavně už máme svůj interní humor! Po něm jsem vždy toužila! A Jakube, morče není křeček!

Proč mám tak ráda své přátelé

Díky Facebooku je dnes pojem přítel trochu odlišný než dřív. Dříve pro mě přítel byl každý, koho jsme poznala. Potom, co jsem poznala i nemilé lidi, jsem tenhle pojem přehodnotila na přátelé a známé. Koho tedy mohu považovat za přítele?

Říká se, že v nouzi poznáš přítele. S tím naprosto souhlasím. Přítel vám pomůže klikoliv to potřebujete, nezavěsí vám o půlnoci, kdy je vám hrozně, řekne vám pravdu a umí vás podržet. Myslím, že se mi poštěstilo, že tohle můžu říst alespoň o jedné osobě.

Terka, moje nejstarší kamarádka ze Zš. Rozumět jsme si začaly až později. Terku jsem vždy měla ráda, protože byla svá, na nic si nehrála. Občas vypadala, jako když utekla z blázince, když poskakovala po třídě, ale co stále lepší než něco předstírat. Člověk ví, na čem je. Terka je veselá, vždy mi pomohla a dala mi i jiný pohled na svět. Takový Ter-unovský. Její osobitá jména pro vše prostě nelze zapomenout a každý si je hned oblíbí. Na našem vztahu se mi líbí, že pro sebe uděláme skoro vše. A za to nic nečekáme.

Bety jsem sice dlouhou dobu neviděla, protože každá jsme měly jiné starosti. Myslím, že jako kamarádka k  ní můžu mít výhradu, že se mi nelíbí Bety-Amazon. Zato Bety, která když je semnou, mam moc ráda. Myslím, že jsem jí vděčná především za minulé léto a tohle jaro. Je hezké, že vám vždy vezme telefon a je tak milá, takže už jen z toho máte lepší náladu - depka je zažehnaná.

Verča, téhle kamarádce vděčim za půlku střední školy. Zvláště za ten konec, který jsme si pěkně užívaly, především špáninu. Verča  je naprosto úžasná, nevím, kdo jiný by byl schopen přijet ze Zlína do Prahy jen aby vás viděl a  zašel s váma někam ven. navíc drží slovo a to se cení zvláště v dnešní době.

S Andy jsme si ze začátku neměly co říct, ale pak jsme přišli na společná témata a už to jelo. Nejlepší jsou její úvahy.  Od mí mam nejradši tuhle větu, kterou mi kdysi napsala. "Kdyby existovala dokonalost, nebyloby co zlepšovat."

Děkuju ti Ančo, že trpíš ty moje nálady na Skypu. Vždy mi skvěle poradíš. Nejvíc si cenim, že mi řekneš tvůj názor, ikdyž se mi nemusí líbit.

A nakonec jsme si nechala Jakuba. S ním jsem sdílela skříňku celé čtyři roky. Jeho slyší vždy všichni, s ním se nikdy člověk nenudí a proto ho mam tak ráda. Je to kamarád jak má být. Udělá pro vás skoro cokoliv. Je hezké, když je tohle pomáhání vzájemné. Navíc máme podobný smysl pro humor.

Teď doufám, že jsme na nic z jejich skvělých vlastností nezapomněla, to by mě dost mrzelo.

Kouzlo domácí stravy

Včara mě jeden rozhovor na FB přiměl přemýšlet o instantních a hotových potravinách. Mnoho, především, mladých lidí si dnes kupuje instantní nebo maržené potraviny. Hlavně, že je to rychlé a celkem i k jídlu. Žádným překvapením nebude, že spousta lidí si nepřečte složení. Takže místo toho aby si koupili šunkovou pizzu, koupí si pizzu s výrobním salámem (viz videa). O kvalitě potravin jsem nechtěla psát.

Myslím si, že je nejlepší si všechno udělat doma. Většinou to má chuť a barvu podle představ, nejsou tam zbytečná dochucovadla a ,,éčka" nebo náhražky. Takže i taková smažená nebo míchaná vajíčka mají svoje kouzlo, protože je to doma čerstvě připravené a to se cení.

Moje recepty, které zvládnou i začátečníci budou na mém blogu o vaření a ručních pracech. Asi bych ten blog měla přejmenovat na Blog dobré hospodyňky, jak to tak sleduju. www.od-stejsky.blogspot.com

Když vaše šance u něj (ní) jsou na nule

Dámy! Jdeme řvát! Proč všichni krásní, milý a komunikativní muži musí být na muže? Už jsem si zvykla, že Neil Patrick Harris (Barney ze seriálu HIMYM) je gay nebo Jim Parsons (Sheldon ze seriálu Teorie velkého třesku). A teď taková podpásovka?! Kluk, kterého jsem potkala na jedné akci je taky na kluky! Je pravda, že mi přišlo lehce divné, že je krapet víc komunikativní a skvěle oblečený.

Proti homosexuálům nic nemám, do té doby dokud se do jednoho nezakoukám a pak zjistim tjeho orientaci. Každá holka mě pochopí. Pro pány je to, jako kdyby se jim líbila holka a pak zjistili, že je jen na holky.

Vím, že nejsem první ani poslední.  Konec truchlení a jede se dál! Uspořádám velkou párty, pro všechny zklamané holky a kluky - VIP Stejky párty pro nezadané.

Nestydatí a nenasytní

Jsou nestydatí, nenasytní, otravní a vlezlí! O kom je řeč? O komárech! Všichni to známe, je léto a člověk se v noci paří pod peřinou. Odkope se, převalí, ukáže své pozadí a je to tu. Otravné „Bzzzzzzzzz“ se blíží! Přistane na zadku a nasosá se. Jenže to tomu hajzlíkovi nestačí! Přesedne na ruku, pak obličej a zkončí to na stehně.

Ráno se člověk probudí, ani si toho nevšimne. Následně se obleče a jde do metra, kde ho začne svědět něco na ruce, pak krku, obličeji a na místě, kde se nesluší se drbat v metru plném lidí. Je to k zbláznění, takže se stejně podrbete. A je vám úplně fuk, co si myslí půlka metra.

Trochu morbidní závěr. Zapněte komárovníky, tohle je válka! 

Oslava souseda

Tenhle víkend náš soused slavil své norozeniny, náš vrstevník. Pozval si kupo přátel, aby to nebylo trapný, tak nás šel s Terkou pozvat. Přišel za námi, když jsme stáli před chalupou. Váhaly jsem, jestli máme jít, ale nakonec jsme dorazily.

Co vymyslet za dárek tak narychlo, když mejdan byl večer? Flaška vína za sestru a za mě? Ehmmm, no,

kondomy.

Bylo zajímavé, že jsme šly na oslavu kluka a ani jsme nevěděli jeho jméno. Když jsme tam "dorazily" - vešli do vedlejších vrat, už nás tam čekal oslavenec v oranžové paruce. Vojta, také nevěděl jak se jmenujeme, tak trapná chvíle ticha byla zabitá představením se. A poslal nás ke stolu s pitím, ať si vyberem.

Posilněny panákem Tequily jsme vyrazily mezi lidi. Všichni byli z Roudnice nad Labem nebo okolí. Když se nás ptali odkud jsme, tak jsme vypadali jako největší trapky, když jsme řekly: "Z Prahy". Tohle chování k lidem z většího města (oprava největšího města v ČR) prostě nechápu.

Nudily jsme se do té doby než jsme si nalily pití do kelímku a začaly se bavit o mých pekelných zážitcích s babičkou. Pak to jelo, jeden kelímek za druhym. Zajímavé bylo, když jsme tam tančily vzadu na zahradě, nikdo nikde a nejednou tam vpadla banda lidí.

Po dvou hodinách, lehce opilé a unavené jsme se vrátily domů. Párty byla skvělá, Vojto! Příští rok zas.

Druhý den se konala menší after party u nás. Příští VIP Stejky párty bude za účasti mých sousedů!

Když mě chytně má vášeň

Někdo má vášeň pro hraní a někdo pro ruční práce jako třeba já. Nikdo nechápe jak můžu  nad různými kreativními prácemi strávit celý den. Moje úchylka se většinou objeví náhle. Na něco narazím nebo mě něco napadne. Pak mě to chytně a věnuju se tomu tak dlouho, dokud to nedovedu k dokonalosti.

Někdy v druháku o prázdninách mě chytli náramky přátelství. Takže jsem si nakoupila horu bavlnek a pletla jsem a pletla. A pletu do dnes, ale už ne tak často.

Následovalo léto, kdy jsem začala vytvářet květiny z pet láhví. Takže jsem sbírala pet láhve od kamarádek, protože pijeme kohoutkovou vodu a nepijeme sladké limonády. Nakonec jsem vytvořila několik květin, které jsem rozdala.

Všech těch prací, co umím, je tolik, že si je ani nepamatuji. V každém případě významnou součástí se stalo tento rok knihařství, tedy vytváření deníků, diářů a sešitů doma. Proč? Nazvala bych se sešito-úchylem. prostě jsme úchylná na sešity. Přesně vím co chci a tyto sešity bohužel nemají nebo jsou neuvěřitelně drahé. Chtěla jsem nějaký sešit na poznámky a nakonec z toho vznikla mini knížečka, do které si můžu zapisovat a grafika je podle mých představ.

Nyní mě štvou obchodní řetězce s oblečením. Sukně za 499 nebo 299 a  já si jí zvládnu ušít za 130? Takže jsem se rozhodla šít. Dokonce už mam i kalhoty na spaní, které mě taky nestály víc jak 150 a jinde bych za ně dala minimálně dvakrát tolik.

Je zajímavé, že všechny mé ruční práce, které objevím, nejsou tak běžné, takže na ně ani nejsou návody na netu. Občas něco objevíte na youtube v angličtině, ale ne vždy to tak je.

Don't worry, be happy

Mnoho lidí si stěžuje, že nejsou šťastní. Jsem jeden z mála lidé, kteří se šťastní cítí. A nyní bych vám ráda řekla jak to udělat, aby jste se cítili alespoň o trochu lépe.

Po některé je to trochu těžší díky modernímu žebříčku hodnot. Pokud máte na prvním místě majetek místo přátelství, rodiny a lásky, nikdy šťastní úplně nebudete. Nikdy nebudete mít dost, pořád budete chtít víc. I když to moc nechápu, jak se někdo může upnout k věcem, které nejsou trvalé. Nadruhou stranu přátelství vám může zkazit i jediná věta

Kouzlo je v tom, že se musíte chtít cítit šťastný. Pak už stačí si užívat aktuální chvíli, kdy jste s přáteli, svítí sluníčko, jede vám bus. Hlavní je užívat si všechno i tu nejběžnější věc.

Něco ze soudku psychologie, pokud zvednete hlavu, narovnáte se a přehnaně se usmějete, tak vám to zvedne náladu. U vidím jak někdo jde po ulici a přehnaně se usměje. Asi by mě to pobavilo.

Proč být šťastný? Nejen, že je to dobré pro tělo a psychiku. Také se budete usmívat, což způsobí dominový efekt. Mnoho lidí, kteří vás uvidí se usmívat, se budou cítit lépe. To ovlivní jejich přátelé, rodinu a spolupracovníky, kteří tuhle skvělou náladu budou šířit dál. Co tedy způsobí váš šťastný úsměv? Mnoho lidí se díky vám bude cítit lépe. Byl dokonce prováděn výzkum na to, co se tane, když vás šéf naštve. Zaprvé zničí náladu vám, rodině, přátelům, vaší partnerce/partnerovi a matce vaší partnerky/partnera.

 Nadruhou stranu, občas se člověk musí cítit hrozně, aby ocenil ty lepší chvíle.

Znáte své rodiče?

Mnoho z nás dcer a synů si o svých rodičích myslí, jak jsou usedlí. Já si to tedy myslet nemohu. Moji rodiče, širší rodina a jejich přítelé i po čtyřitcítce řádí jako za malada. Byla jsem součástí několika jejich pařeb. V poslední době nejsou vyjímkou i několika dení pařby až do rána.

Při každé možné příležistosti, kulatinách, svatbě a dnes už jen tak pořádají naši přátelé, širší rodina a my nějakou párty. Když se slaví narozky, jsou tam většinou i "starý" (babička a její 4 sestry s manželi), to se pařba moc nerozjíždí a je ještě v mezích.

Následuje druhá možnost, pozvat přátele a udělat Garden Party, kde je větší sranda, protože tam nejsou "starý". Pro některé by to mohlo být i trauma. Hudba hudba hraje velice nahlas, pije se, tančí se a zpívá se. Občas se někdo víc rozjede a dojde i na svůdný taneček, samozdřejmě jen ve srandě.

Zpravidla  se začínalo v sobotu a končilo v neděli. Následně přišel nápad, že se bude začínat v pátek a končit v sobotu, aby se vzchopili v neděli. Nakonec to ovšem dopadlo tak, že se jede "na pohodu". Což znamená, že začínáme v pátek a končíme v neděli a v pondělí si berou pánové volno.

Tohle se již stalo stereotypem, takže padl nápad, že se pojede v kostýmech, načež se ho chytl druhá hostitelka v pořadí a tím ho vyfoukla nám.

Párty byla skvělá. Nejlepší zábavou mého otce a jeho kamarádu se stalo hádání písniček (Autor, jméno písně a rok vydání), můj táta této disciplíně kraluje. Následně přijde dohacování se o ovladač nebo DJ pult, protože táta chce pouštět Queen a jiní Michala Davida. Pak z toho vznikne neuvěřitelná matlanina, protože se přeskakuje z Queen a české písničky.

Fotku z toho do čeho jsou schopni se navléknou čtyřicátníci a padesátníci, aby oživili Garden Party je neuvěřitelně vtipné. Můžete vidět Sepermana, Lampion, úchyla, chemika (mě), námořníky, indiány, Tyroláky, kovbojku, piráty, punkery, havajskou tanečnici a sněhurku.

On nebo já?

Aby jste pochopili. Nejsem žádná mrcha, která by přála někomu, aby se trápil, to rozhodně ne. Většinou se říká jak ty na něj, tak on na tebe. Ještě bych to poupravila, ale to až jindy.

Při rozchodu jsem se snažila být milá. Člověk si říká, jestli to vůbec jde. Takže jsem to příliš nikde neřešila, snažila jsme se milému vysvětlit, že to prostě neklape, že ho mam ráda, ale že to nejde. Rozchod ani nejde vzít dobře, pokud to nechtějí oba.

Asi po týdnu mi ex zase začal psát. Proč ne? Rozešli jsme se v dobrém. "Nezávazně pokecat přece můžu" Řěkla jsem si. Já na něj neměla vůbec čas, takže ze psaní nic nebylo. Do téhle doby jsem možnému vztahu někdy v budoucna jistou šanci dávala. Tuhle šanci zabil on sám a ani to neví. Což je smutné. Jeho statusy na FB, mě totiž opravdu dostaly.  Můj názor je, že statusy typu "Bouřka" nebo "Prší" píší 13-ti leté holky... Prostě opravdu nechápu, jak si šlověk může dát do statusu 10 sdílení na téma politického skandálu, když ani neví kdo je premiérem ČR. A už vůbec nechápu jak někdo může házet romskou menšinu do jednoho pytle,  alespoň podle těch debilních sdílených obrázků, které naráží na romy, kteří kradou.

Po měsíci a půl mi přišla pěkná SMS, jestli bych nešla ven, že by mě rád viděl. V tu dobu jsem, ale nebyla doma, takže jsem mu to napsala. Klidně bych s ním šla ven, jenže znáte muže - snad vždy mají postraní úmysly. Tak jsem mu napsala, že s ním klidně půjdu ven, ale pokud top chce dát zas dohromady, že mu předem říká NE. Přiznávám, bylo to možná trochu tvrdé, ale aspoň jasné. To jsem si jen myslela. Následovalo několik SMS, kde mi ex vysvětlil, že to měla být jen přestávka. Ikdyž jsem se rozešla já sním. Opravdu nevím, kde tohle vzal, protože tohle jsme nikdy neřekla, ani nenapsala. 

Pokud bych to měla shrnout, tak pokud se s někým nechápavým rozejdete definitivně milým způsobem, pak je možné, že si bude myslet, že u vás má stále šanci. A ani po několikrát řečeném jasném NE, to stále nepochopí. Řešení? Buď budete trpět vy, tím jak vám neustále píše, ikdyž budete mít přítele nebo mu to řeknete trochu nepříjemněji, čímž bude trpět on. Tak kdo to bude, VY nebo ON?

Když se mi někdo zalíbí

Aby jste pochopili, vždy když se poprvé zmínim o novém objevu před kamarádkama, tak prohlásí: ,, Už zase, Míšo?". Ne že bych se tak často do někoho zakoukávala, jen jsem vždy z toho tak nadšená, že o tom mluvím dost často, ač nejsem moc upovídaná, pokud mě to zrovna nechytne.

Všechny mé objevy, bohužel, končí stejně. Jen se mi líbí a tim to hasne, protože se s nima dohromady nikdy nedám. Pak většinou přijde po delší době nový objev nebo si objev začne s jinou. A z pravidla po několika letech, kdy opravdu zájem nemám, má zájem on. Krapánek ironické. Po tom, co se mi to stalo po několikáté, mě už to ani nepřekvapuje.

Pokud vás napadla otázka, kdo je to tentokrát. Odpověď nečekejte, tu si nechám zatím pro sebe

Nadruhou stranu, naposled to dopadlo dost dobře, zadaná jsem byla asi 9 měsíců. Tak se nechám překvapit, jak to dopadne tentokrát.