Tento článek se pokusím napsat trochu optimističtěji. Sice ten poslední příspěvek, tak myšen vůbec nebyl, spíše ironicky.
Tohle je příspěvek, spíše pro mé nejbližší přátelé, kteří znají moje babičky. Jen ve zkratce. Babča dietka, ze článku Pekelný víken, je přejmenovaná na babča advice.
Tento víken k nám měla přijet ne jedna, ale obě babičky, prostě smrtelná kombinace! Jedna radí „líp“ než druhá. Občas si přejete vypadnou za jízdy z auta, jen aby jste je nemuseli poslouchat. Babča dieta vás kontroluje, co si všechno dáte k večeři a ještě to nepatřičně komentuje, že by se nemělo jíst tolik a zároveň druhá vám naloží na talíř o knedlík víc, než si řeknete. Kupodivu se to celkem eliminuje, když jsou spolu. Jenže i občas jsou chvíle, kdy máte chuť poslat je někam. Říct jim, že tu postavu s velkym zadkem jsem zděsila po ní (babče dietce) a že mi teda nemá, co říkat. A hned na druhou stranu zařvat na „babčku - bůček light“ ať si ty její rady na prd nechá pro sebe. Jasně, tohle nikdy neřenu. No možná, až mě extra zas naštvou.
S mámou jsme se rozhodly vykonat pomstu-nepomstu. Udělat skvělé domácí kynuté moravské koláče. Přidala jsem do ní pravou vanilku, naplnila je tvarohem s povidly na vrh a žmolenkou druhý druh byl s tvarohem a jabkovo skořicovým džemem. Opravdu se mi povedli. Tak jsem doufala, že se neudrží a sní jich aspoň pět, tak snědla asi jen dva, což je také úspěch.
Dopoledne se u nás stavil soused Petr, který přišel na kafe. Následně se odpoledne vrátil, protože nám zapoměl dopoledne předat pytle s cibulí. Takže si u ás dal čaj, jenže v tom si někdo vzpomněl na minulý víkend, kdy sněžilo a táta si dal rum do čaje. Takže ani nevím jak tam někdo ve tři odpoledne,vytáhl Tatranský čaj, který má 72% alkoholu a nalili si ho do čaje. Nemusím říkat, že po dvou panácích tam tak seděli 4 hodiny, do toho přijela návštěva a já pekla ty koláče.
Večer jsem šla odnést koláče druhému sousedovi, protože mu naposledy moc chutnali. Ten byl doma sám a tak ho máma přizvala k nám.
Takže jsme si tam tak seděli. Najednou se tátův kamarád rozhodl, že bude vařit cibulačku. A pak někdy v jedenáct, tak někdp pronesl větu, že by si dal tatarák. A tak soused od vedle vzal telefon a zavolal řeznici z vesnice, jestli nemá maso na tatarák, aby ho přivezla. Kdo by vozil maso přes půlku vesnice v jedenáct? Vendy přijela, ale nepřivezla. Jenže chlapy do půl hodiny o tom zas kecali a ona se zvedla a dojela pro to maso. Táta tedy připravil tatarák. Takže v půl jedný se všichni narvali tatarákem tak, že nejedli ještě druhý den oběd.
Jinak to byl opravdu úžasný víkend, díky této neplánované sešlosti. Babičky ani nemohly nic říct, protože se nedostaly ke slovu.
Tento víken k nám měla přijet ne jedna, ale obě babičky, prostě smrtelná kombinace! Jedna radí „líp“ než druhá. Občas si přejete vypadnou za jízdy z auta, jen aby jste je nemuseli poslouchat. Babča dieta vás kontroluje, co si všechno dáte k večeři a ještě to nepatřičně komentuje, že by se nemělo jíst tolik a zároveň druhá vám naloží na talíř o knedlík víc, než si řeknete. Kupodivu se to celkem eliminuje, když jsou spolu. Jenže i občas jsou chvíle, kdy máte chuť poslat je někam. Říct jim, že tu postavu s velkym zadkem jsem zděsila po ní (babče dietce) a že mi teda nemá, co říkat. A hned na druhou stranu zařvat na „babčku - bůček light“ ať si ty její rady na prd nechá pro sebe. Jasně, tohle nikdy neřenu. No možná, až mě extra zas naštvou.
S mámou jsme se rozhodly vykonat pomstu-nepomstu. Udělat skvělé domácí kynuté moravské koláče. Přidala jsem do ní pravou vanilku, naplnila je tvarohem s povidly na vrh a žmolenkou druhý druh byl s tvarohem a jabkovo skořicovým džemem. Opravdu se mi povedli. Tak jsem doufala, že se neudrží a sní jich aspoň pět, tak snědla asi jen dva, což je také úspěch.
Dopoledne se u nás stavil soused Petr, který přišel na kafe. Následně se odpoledne vrátil, protože nám zapoměl dopoledne předat pytle s cibulí. Takže si u ás dal čaj, jenže v tom si někdo vzpomněl na minulý víkend, kdy sněžilo a táta si dal rum do čaje. Takže ani nevím jak tam někdo ve tři odpoledne,vytáhl Tatranský čaj, který má 72% alkoholu a nalili si ho do čaje. Nemusím říkat, že po dvou panácích tam tak seděli 4 hodiny, do toho přijela návštěva a já pekla ty koláče.
Večer jsem šla odnést koláče druhému sousedovi, protože mu naposledy moc chutnali. Ten byl doma sám a tak ho máma přizvala k nám.
Takže jsme si tam tak seděli. Najednou se tátův kamarád rozhodl, že bude vařit cibulačku. A pak někdy v jedenáct, tak někdp pronesl větu, že by si dal tatarák. A tak soused od vedle vzal telefon a zavolal řeznici z vesnice, jestli nemá maso na tatarák, aby ho přivezla. Kdo by vozil maso přes půlku vesnice v jedenáct? Vendy přijela, ale nepřivezla. Jenže chlapy do půl hodiny o tom zas kecali a ona se zvedla a dojela pro to maso. Táta tedy připravil tatarák. Takže v půl jedný se všichni narvali tatarákem tak, že nejedli ještě druhý den oběd.
Jinak to byl opravdu úžasný víkend, díky této neplánované sešlosti. Babičky ani nemohly nic říct, protože se nedostaly ke slovu.
Žádné komentáře:
Okomentovat