Itálie

David, Florencie

Ani nevím čím  mám začít. Cestou mě napadlo snad tisíc nápadů, o čem by se dalo psát. Každý z nich by si rozhodně zasloužil svůj vlastní článek. Začnu od začátku.

Minulý týden jsem jela na poznávací zájezd do Itálie. Podle plánu jsme navštívili Benátky, Pisu, Florencii, Antickou Ostii, Řím i Vatikán. Cesta byla úžasná, protože autobus nebyl naplněný, takže jsem si mohla zabrat 2 sedačky pro sebe a natáhnout si nohy. Což při 12-ti hodinové jízdě ocení snad každý.

Den první - autobus

Autobus jel z Chomutova, takže měl ráno malé zpoždění, což nebylo příjemné čekat na větru při 13°C na Hlaváku. Čekala jsem, že autobus bude mít na sobě název cestovky - omyl! Dost mě zarazil jeho design „Piráti“ (viz obrázek).

Co se týče lidí, rozhodně jsme celá rodina snižovali věkový průměr. Jeli totiž převážně starší osoby. A což už vůbec nechápu, jako rodina jsem snižovali i váhový průměr.

Ubytovaní jsme byli v přímořském letovisku Lido di Iesolo. Hotel sice nic moc, ale wifi free byla opravdu free (což se stává málo kdy). Před prozkoumáním okolí hotelu jsme se občerstvili nápojem z Karlových Varů. Večer jsme se šli projít, udělali pár fotek na pláži a prošli si hlavní třídu. Měli jsem hromadu času, protože letecká skupina dorazila v půl desáté na hotel. Bohužel večeře byla až v deset. Pro upřesnění typická italská večeře! Což znamená antipasto (předkrm těstoviny s ragú), sedondo piatto (hlavní chod maso s opečeným bramborem) a dessert (kompot). Prostě zabijácká večeře. To jsem netušila, že takhle to bude probíhat každý večer.  Vím, že Italové jedí pozdě, ale že večeře v sedm je pro ně sci-fi, jsem netušila.

Den druhý - Benátky (Venezia)

Pokud si chcete Itálii opravdu užít, musíte žít jako oni. Prostě si to užívat každou chvíli, žádný stres, zkrátka klídek, pohoda a úsměv. Dáte si jedno jejich café (espresso je 30ml extraktu, žádné picolo www.pocoloneexistuje.cz), které chutná jako samotné zrnko kávy. Pak nějaký lehký pozdní oběd třeba insalata (salát) nebo spaghetti al pomodoro (špagety s rajčatovou omáčkou), spaghetti al ragú (špagety s masovým ragú), atd... Nakonec nejdůležitější večeři o 3 chodech.

Benátky mě ohromili. Jestli se chci někam vrátit, tak do Benátek! Ty nádherné čisté uličky, atmosféra, malé kavárničky a trhy. Myslím, že k Benátkám se ani nějak vyjadřovat nejde, to musíte zažít. Malé uličky, malé kavárny tak, že sedíte venku na ulici. 

Večer jsme přejížděli do Montecatini Alto, kde jsme se ubytovali v malém krásném hotelu v olivovém háji. A opět (kupodivu) hotel měl wifi zdarma. Až jsem si říkala, že to není možné. V Itálii a wifi zdarma?

Benátky

Den Třetí - Pisa a Florencie 

Ráno jsme přejeli do Pisy, kde jsem si musela udělat onu fotku, jak podpírám věž. Neodolala jsem. Dost by mě mrzelo jí nemít.

V Pise máte skoro všechny památky na takovém malé prostranství. Stačí si koupit lístek na určitý počet vstupů a navštívíte památky. Na věž jsem nešla, zaprvé vstupné stojí asi 15 € a za druhé tam byla neuvěřitelná fronta, o těch schodech ani nemluvím.

Před obědem jsme přejeli do Florencie. Vím, že všichni milují Florencii, dost lidí nadchne víc než  Benátky. Mě teda rozhodně nenadchla. Připadala mi jako obyčejné město, nijak zvláštní. Možná to bylo těmi turisty. Je pravda, že mě ohromila megalomanská katedrála Santa Maria del Fiore, ale i kostelík Santa Croce s nádherným modrým stropem se zlatými hvězdami.

A zde začala historka jak si všichni vybrali náš autobus k šikaně. Ve Florencii našemu autobusu urazili zrcátko.

Pisa

Den čtvrtý - Okolí Říma

Přespali jsme v hotelu na okraji Říma, kde teda wifi nebyla zdarma, respektive za heslo jste museli zaplatit. Hotel celkem ušel až na snídani, která byla taktéž v tradičním duchu Itálie - skoro nesnídat.

Šikana autobusu pokrčovala, když jsme vyšli ven a zjistilo se, že nám někdo přes noc ukradl zadní SPZ.  Nevím jestli to bylo tím pátkem 13 (nevěřím na to).Takže jsme zas čekali hodinu, než se to vše sepíše na policii. Na jejich poměry to byla rychlost blesku.

Po návštěvě policie jsme se konečně vydali do Tivoli do Villa d'Este, kde jsme shlédli nádherné zahrady plné fontán. V zahradě bylo příjemně a zvuk vody byl uklidňující. Divila jsem se, že tam nebylo moc lidí. Průvodkyně říkala, že se toto místo moc nenavštěvuje, ačkoliv je zařazen mezi památky UNESCO.

Ve městě Tivoli jsme si dali zmrzlinu a oběd v jedné místní restauraci. K té zmrzlině se ještě vrátím, i když kopeček italské zmrzliny stojí maximálně 50 Kč (stejně jako v Praze), velikost kopečku je no asi tak jako naše tři kopečky. K obědu jsem si dala Lasagne al ragú + insalata. Lasagne jsem jedla už lepší a salát byl no trochu hořký. Nakonec to završil číšník, který nám měl přinést „quattro caffé/espresso“ a přinese dvě.

Po obědě jsme pokračovali do antického města Ostia. Tady jsem měla pocit, že každou chvíli zakopnu a poletím. V Ostii byla původní antická cesta. Byla jsem překvapená jaké tehdy měli stavební dovednosti. Takové vymoženosti typu „sportovní centrum“, záchod a obklady.

Villa d'Este

Ostia Antica

Den pátý - Řím

Římské metro je kapitola sama pro sebe. Naše metro je o dost čistší a přehlednější. Je moc hezké, že oni mají v metru televize na reklamu, ale rozhodně nevíte kde jste, dokud to nezahlásí velice nesrozumitelný hlas italským chraplákem. První den to například nehlásili vůbec. Aspoň že víte, že všechny přestupy na jiné linky jsou ze stanice Termini.

Vystoupili jsme na Colosseo, jak je z názvu patrné - u Kolosea. Samozřejmě jako studentka architektury a stavitelství jsem musel do Kolosea. Z vrchní části se dalo celé obejít. O poschodí níž se dala obejít jen půlka. Dolů jsem nešla, neměla jsem čas a prý se tam platí extra stup. Myslím, že mi stejně stačilo to vidět z vrchu.

Trošku mě naštvalo, že nemám exkluzivní fotku Kolosea. Zrovna tam bylo postavené lešení. No a pak se stala věc, kterou nikdo neumí ovlivnit. Začalo pršet ve chvíli, kdy jsme si dali rozchod na hodinu a čtvrt v Palatinu (antická část Říma). Blbé bylo, že jsme se neměli kam schovat, protože antické památky byly spíš o sloupech než o přístřešku. Jednoduše fotky stojí za nic, protože mají taková šedý šum.

Prohlídku jsme zakončili ve Vatikánu ve Svatém Petrovi, kde nebylo moc lidí. Po návštěvě Sv. Petra můžu říct, že se ke křesťanství nikdy nepřidám. A druhý den se mi tento názor ještě utvrdil. Můj dojem z Petra vystihuje přísloví: „Káže vodu, pije víno.“.

Tento den se naplno projevili naši spolu turisté. Opravdu neuvěřitelné bylo, jak se navzájem neznali, ale horečně se pomlouvali. Starší single dámy si rejpaly do chudáka single pána. Jak ho navštíví večer na pokoji. Myslím, že se dál zmiňovat o jejich rozhovorech nemusím.

Colloseo

Den šestý - Vatikán

Nelibost k Vatikánu se tento den utvrdila. Museli jsme vystát dvou a půl hodinovou frontu do Vatikánských muzeí. Netrvalo by to tak dlouho, kdyby nás nepředbíhaly celé skupiny lidí, které měli předplacené vstupné za 36 € (normální vstup je 16 € a pro studenty 8 €). Podle Vatikánu je prostě „ok“ si zaplatit za to, aby jste nemuseli čekat.  To ještě nemluvím o tom, že po této době vejdete dovnitř a nemáte si kam sednout. Potom, co vás Antický okruh prožene celým muzeem, toho máte až po krk. Takže si chcete sednout, ale opět nemáte kde. Tak si dáte oběd v místní kavárně za příznivou cenu. Chutnalo to jako u nás v rádoby italské restauraci. Nejlepším zakončením této strany Vatikánu byly „Vatikánské zahrady“. Ehm byla to spíš zahrádka. Kde bylo pár laviček. Co mojí s mojí rodinou málem švihlo, bylo Espresso, které zde podávali do plastových mini kelímků!

Odpoledne jsme obešli Vatikán a šli znovu do Sv. Petra podívat se do krypt. Cestou jsem chtěla odeslat 2 pohledy pro kamarády. Což bylo zhola nemožné! Nikde neměli známky. A na Italské poště by to byla na dlouho. Tak jsem se rozhodla to poslat z Vatikánu. To je přece originální! Jenže nejdřív jsem vlezla do Vatikánu přes rámy (kontrolu) a šla pro známky. Netušila jsem, že Vatikánská pošta je za hranicemi kontrolované zóny. Takže po odeslání jsem musela oběhnout celé Sv. Petrské náměstí a znovu si vyčekat frontu ke kontrolním rámům. Tři krát za den ve Vatikánu! To nepotřebuje komentář.

Ke konci zájezdu jsem zjistila, že to nebylo jen zdání, že nás všichni ze zájezdu sledují. Nakonec se totiž bavili s mámou a pořád se na nás vyptávali. Hrozně vlezlý lidi.

Zájezd od FiroToure doporučuji. Chápu, že nemůžou za lidi, kteří s námi cestovali. Hotely byly odpovídající kvality a žádný problém s jídlem ani personálem nebyl.

Vatikánská zahrada