Recept na guláš rozšifrován!

Říkala jsem si, jak napíšu článek Skončilo to, co ani nezačalo. Pak jsem si to pár dnech rozmyslela a řekla jsem si, že tomu dám ještě šanci. Radši napíši příspěvek o rozchodu, když se naskytla ta příležitost a Stream vydal nový pořad Životní restart. Velmi zajímavý pořad, vystupuje v něm psycholožka, která často mluví v pořadu Fenomén, rozebírá různé životné situace. Velmi nečekané je, že nejdřív jsem se měla kouknout na druhý díl a pak na první. Protože ty dva v celku spolu souvisí. 

Nejprve jedno velké poděkování Stream.cz za to, že už vím, proč mám takový „guláš“ v hlavě. Souvisí s tím tato tři videa.

V podstatě chaos, který způsobila společnost, která jednoznačně neví, co chce, se promítl do mně. Skvělý, házet to na společnost. Vemte si to z jiné stránky. Podle videa o rozchodu na sobě začínám pracovat a odstraňovat svoje chyby. Ovšem co, je chyba? Podle mojí mámi (Dogmatické hlášky z dětství) jsem moc zodpovědná a uvědomělá. Někteří by si řekly, že jsou to super vlastnosti. Jenže dnešní většina kluků nechce zodpovědnou a uvědomělou holku, co s ní? Vždyť je s ní nuda, bere to všechno vážně. Bere život vážně. V létě jsem se tedy snažila s tím aspoň trochu něco udělat. Mimochodem moc mi to nešlo. Tak jsem potkala kluka JJX, kterému se to snad i líbilo. A mě se zas líbilo, že on se choval jako gentleman (třetí video). K tomu jsem měla brigádu u rodiny, která se taky chovala slušně a kluci v ní (16, 12) jako malý gentlemanové (pomoct slečně do kabátu, otevřít dveře). Je to opravdu příjemné, když se k vám někdo chová slušně a vypadá to tak, že si vás váží. Rychle si na to zvyknete. 

Jenže, co když pak potkáte někoho, kdo se tak nechová, není takový. Má pak smysl mu dávat šanci, když víte, že takový on nikdy nebude? Budu se chovat jako emancipovaná žena, což ani omylem nejsem. Moc se mi líbí ten model, kdy žena je „křehká květinka“ a muž ten „ochranář“. Aspoň po většinu času mít ten pocit. Bohužel vím, že to tak v dnešní společnosti neni a silně pochybuji o tom, že někoho takového najdu. Otázkou je, jestli mám hledat nebo se změnit na tu „dnešní“ holku, které etika povětšinou nic neříká? Když si to vezmu kolem a kolem, tak mi to taky dost často ujede zvláště v létě a na jaře. A nevhodná konverzace je tu.

Těžké otázky a ještě těžší odpověď, kterou budu hledat dost dlouho. Je mi jasné, že správná odpověď neexistuje. Je jen ta, kterou si vyberu a je pro mě lepší. Ale co je lepší? Vzdát se svých ideálů nebo od nich trochu upustit a zkusit to jinak? Jenže budu pak šťastná? Občas mi v těchto situacích přijde život jako hra „všechno nebo nic“. Nikdy se už nevrátíte do stavu před rozhodnutím, zkusit to jinak. Stejně vás to nějakým způsobem poznamená, takže před těmi otázkami budete stát znovu.